|
|
Podoby klaunství: smích jako intertextualita a transgrese
Benešová, Kateřina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem klaunství. Tento jev lze nahlížet z různých pozic, a pojednávat o něm různými způsoby. Daná perspektiva vždy závisí na teoretických východiscích a metodologických nástrojích. Důležitou úlohu hraje rovněž pojmový aparát. Vzhledem k tomu, že si tato diplomová práce klade za cíl reflektovat relativní charakter pozic, ze kterých lze fenomén klaunství nahlížet, rozhodla jsem se zvolit si pro své zkoumání jakožto metodu diskursivní analýzu, konkrétně analýzu bachtinovskou. Teoretické pozadí mému zkoumání poskytly teorie a koncepce Michaila Bachtina (dialogismus, heteroglosie, řečové žánry) a také teorie intertextuality Julie Kristevy (kterou formulovala právě s ohledem na bachtinovské myšlení). Mezi ústřední pojmy, o které se tato práce opírá, patří též pojem transgrese, na který se váže předpoklad, že právě princip transgrese představuje nosný rys klaunství. Diplomová práce předkládá konfrontaci dvou odlišných přístupů k fenoménu klaunství. První přístup reprezentuje strukturalistická pozice v podání koncepce Paula Bouissaca. Bouissac popisuje klaunství jako abstraktní systém, relativně statický a uzavřený kód, který je tvořen stabilizovaným souborem znaků. Bouissac koncipuje klaunství jako fenomén pevně uzavřený do struktury cirkusu. Třebaže je dle autora...
|
|
| |
|
|
Speech and Characters in Sir Walter Scott's Waverley and The Heart of Mid-Lothian
Krýsová, Anna ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
v češtině Tato bakalářská práce se skládá zejména z analýzy dvou románů Sira Waltera Scotta ve světle teorií Michaila M. Bachtina. Rozebíranými romány jsou Waverley a Srdce Edinburku, které jsou krátce srovnány také s poezií Roberta Burnse. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem se v románech používá přímá řeč a jak její použití pomáhá při vyjádření a dokreslení cíle se kterým byly psány. Rozdílné cíle obou knih ovlivňují rozdílný způsob použití přímé řeči: Waverley je povahou zobrazení přímé řeči spíše monologické, protože jeho cílem je představit v kladném světle důsledky revoluce příznivců Stuartovců v roce 1745. Srdce Edinburku se naopak spíše zaměřuje na vyobrazení všech rozdílných sociálních vrstev obyvatel Edinburku a proto je u něho důležitá dialogičnost. Použití různořečí také umožňuje autorovi vykreslit různé pohledy na určité důležité historické události nebo období a dále sblížit kultury či jazyky, které se zdají být nepříbuzné a cizí tím, že každý z nich reprezentuje jejich vlastním jazykem. Tento postup také pomáhá překonávat zažité stereotypy a předsudky.
|
|
|
Fenomén šílenství v Donu Quijotovi de la Mancha a jeho epoše
Ludvíková, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se nejprve zabývá pojetím fenoménu šílenství napříč rozličnými staletími. Věnuje se starověké tradici lékařského aspektu zmíněného pojmu a dále detailněji rozvíjí i aspekt symbolický, jež zachycuje prostřednictvím tzv. smíchové lidové kultury. Práce tyto dimenze, nejvíce se rozvíjející v období renesance, zkoumá z důvodu vlivu na smysl šílenství v díle Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha. Práce taktéž komentuje další umělecká i literární díla mající možný vliv na výše zmíněnou knihu. Posléze se shrnují existující interpretace bláznovství dona Quijota. Klíčová slova šílenství, melancholie, smích, smíchová lidová kultura, karneval, don Quijote, Cervantes, Bachtin, Foucault, Erasmus
|
host ::
RSS.